Pionýři
synthi popu Depeche Mode se tento měsíc vrací s novým albem,
prvním od roku 2013: Spirit vychází 17. března u Columbia
Records. Pro mnohé fanoušky toto načasování pouze potvrzuje, že
skupina vydává album jen jednou za čtyři roky.
Alespoň
se to tak děje zhruba od roku 1990 - takže poslední dvě dekády
skupina vždy nahrávala během amerických prezidentských voleb.
('Stali se z nás experti," prozradil nám Andrew Fletcher, aka
Fletch) Získali díky tomu jedinečný úhel pohledu na Spojené
státy a svět - což ovšem neznamená, že by teď veškeré
jejich písně pojednávaly o Donaldu Trumpovi. (Nebo o komkoliv
jiném - před časem se o skupině psalo v souvislosti s
nacionalistou Richardem Spencerem, který Depeche Mode označil za
"oficiální skupinu alt-right", britští hudebníci to v
tiskovém prohlášení rychle dementovali: "Depeche Mode nemá
žádné vazby na Richarda Spencera nebo alt-right a hnutí alt-right
nepodporuje.")
Přesto
se mnoho písní na Spirit zabývá stavem dnešního světa, zejména
singl "Where's The Revolution". Současné politické klima
naplňuje album pocitem naléhavosti, ať už jej inspirovalo nebo
ne. Telefonicky jsme mluvili s Fletchem a Martinem Gorem o Spirit,
významu názvu alba, jak vznikl a co všechno znamená.
Andy
Fletcher
Jaké
to bylo, pracovat na novém albu?
Slyšela
jsi ho?
Ano,
zrovna jsem u třetího poslechu.
Dobře.
Bylo to skvělé. Tentokrát jsme měli jiného producenta, Jamese
Forda, a pracovali jsme mnohem rychlejším tempem než obvykle.
Vlastně jsme album dokončili dřív, což je neuvěřitelné.
Normálně to zabere čtyři nahrávací části a mixování.
Tentokrát to bylo hotové za tři části. Album obyčejně
dokončíme těsně před Vánocemi, pak se rozejdeme a máme pár
týdnů volna než přejdeme do propagačního režimu. Ale tentokrát
jsme měli volna mnohem víc.
Odkazuje
Spirit svým názvem na něco konkrétního?
Asi
to byl nejlepší název, který nás napadl. (směje se) Někdy
název vznikne velmi rychle, třeba Violator. Tohle byl ten případ,
kdy zvažuješ nejrůznější názvy a pak si řekneš, že Spirit
je nejlepší volba. Asi to má co do činění s "duchem alba".
Váš
pilotní singl "Where's The Revolution" se trefil do současné
nálady. Bylo to načasované? Jak k tomu došlo?
Martin
tu píseň napsal před několika lety. Dalo by se říct, že
předběhl dobu, což je docela vtipné... Martin trochu fušuje do
politiky. Vzhledem ke všemu, co se teď děje, se o ni zajímá
hlouběji, asi jako každý v Americe. A ve světě. Politika je
zrovna v módě. Martin měl inspiraci a napsal na toto téma několik
písní. Nyní vycházejí, takže se zdají být velmi aktuální,
ale nenaskočili jsme do rozjetého vlaku, protože to bylo doslova
před několika lety.
Dobře.
Zaujala mě ta píseň a název alba a napadlo mě, jestli v tom není
spojitost.
Dokonce
i Daveovy písničky, které zní jako písničky o vztazích, jimi
ve skutečnosti nejsou. Dave a Martin tak nějak psali ve stejnou
dobu o stejných věcech. Uvidíme, co si o tom budou myslet naši
fanoušci, protože ti jsou ze všech nejkritičtější.
Jak
se nové album tématicky liší od vaší dřívější
práce?
Poslední
tři alba byla víc bluesová. Takže je to odklon od blues, ovšem
ne stoprocentně. Na novém albu se mi líbí, že je různorodé.
Nedá se říct, že by všechno znělo stejně. Jsou tam svižnější
písničky, jsou tam pomalejší skladby, tím pádem je to podle mě
dobré. Určitě to bude jedna z těch desek, na které si fanoušci
vyberou různé oblíbené písničky.
Těšíte
se na turné? Od poslední koncertní šňůry přece jen uběhlo už
pár let.
Samozřejmě
se na to těšíme. Jako Depeche Mode děláme dvě věci: nahrajeme
album a vyrážíme na turné. Obě dvě věci jsou stejně důležité.
Turné nám bezpochyby díky naši pódiové prezentaci a projekcím
pomáhá budovat si pozici jedné z nejlepších kapel.
Je
to zvláštní, protože přirozeně stárneme. S přibývajícím
věkem ti nevadí ani tak koncerty jako to cestování, které se
stává těžším. Už se neúčastníme takových party jako kdysi,
takže teď tu máte víc profesionální Depeche Mode a koncert,
který je z 99 % něco úžasného.
Když
už je o tom řeč, jaký máte pocit z turné po Spojených státech
po zvolení Donalda Trumpa prezidentem?
Nevím.
Budeme hrát hlavně ve městech. V místech, kde se nachází
většina Trumpových příznivců, ani nebudeme hrát. Podívejte se
na L.A., New York, Miami, Dallas... tam všude Trumpovi moc nefandí,
ne?
Trochu.
Je
zajímavé, že album nahráváme každé čtyři roky. První rok
nahrávání probíhá souběžně s americkými volbami, takže jsme
se stali odborníky na americké volby. V Británii máme vlastní
problémy s Brexitem, takže je hodně co řešit.
Když
už jsi to zmínil, co říkáte na to, že byla skupina vtažena do
této politické diskuze?
Nebyl
to záměr. Martin to tak cítil, když skládal písničky. Obyčejně
jsou naše písničky o světě, ve kterém žijeme a životě
obecně, však víš, o vztazích, problémech, které lidé
prožívají. Martin měl pocit, že se děje tolik špatných věcí,
že by o nich měl napsat. Jestli se s dalším albem vrátíme do
zajetých kolejí, netuším.
Martin
Gore
Jak
probíhala práce na novém albu?
Dobře.
Byla to zábava. Vlastně jsme byli raz dva hotoví, mnohem dřív
než obvykle, což vždycky potěší. Mohli jsme zrušit
šestitýdenní nahrávání, které jsme měli v New Yorku.
Jak
se album tématicky liší od vašich dřívějších
prací?
Pracovali
jsme s novým producentem [Jamesem Fordem]. Když pominu rychlost s
jakou pracoval, propůjčil albu mírně odlišný zvuk. Svým
námětem je podle mě jiné než mnoho našich posledních desek.
Vaše
poslední alba byla ovlivněná blues. Řekl bys, že se od něj nové
album trochu odklání ve prospěch elektronického zvuku?
Je
vždycky těžké to posoudit takto zevnitř. Myslím, že Delta
Machine bylo velmi bluesové a my jsme ho také tak pojali. Toto
album, přestože je na něm často používaná kytara, je víc
elektronické než naše poslední alba.
Odkazuje
Spirit svým názvem na něco konkrétního?
Líbilo
se nám, že je "duch" něco nehmotného. Je to velmi silné
slovo, přitom má tolik významů. Nejsem si jistý, jestli by se
mnou v tomto někdo souhlasil. Ani nevím, zda je dobrý nápad
prozrazovat lidem, proč jsi nějak nazval album, ale udělám to.
Pro mě osobně je to album o tom, že lidstvo ztrácí svůj směr,
snad je to volání na poplach, pokus najít trochu duševna a vrátit
se na správnou cestu. Mám pocit, že jsme svým způsobem ztratili
našeho ducha a potřebujeme ho znovu najít. Možná, že za slovem
"spirit" měl být otazník.
Fletch
mi řekl, že jsi písně pro nové album začal skládat před
několika lety, ale teď jsou velmi aktuální, zvlášť "Where's
The Revolution".
"Where's
The Revolution" vznikla někdy v roce 2015. Byl tu náznak, že
věci nabírají špatný směr a svět na tom tehdy nebyl nejlíp.
Bylo to před brexitem, ale dělo se mnoho vážných problémů.
Syrská krize se táhla už roky... Žiji v Americe a tou dobou
policie skoro každý týden zastřelila nějakého černocha a
vznikaly nepokoje, no a celý Střední východ se zmítal v jednom
velkém zmatku. Je pro mě nepochopitelné, že západ jen nečinně
přihlížel tomu, jak se situace neustále zhoršovala. Řešení je
velmi obtížné, zvlášť když Rusko a zbytek světa stojí na
různých stranách, ale víš, na humanitární úrovni je to
prostě... nemůžu uvěřit, že lidé prostě dopustí, aby se něco
takového dělo.
Ano,
v Rolling Stone a dalších publikacích jsem četla, že jsi Spirit
nazval "humanistickým albem". Řekl bys, že jste to album
udělali pro nás, abychom rozvíjeli naše duševno a byli vůči
sobě navzájem víc soucitnější?
Myslím,
že čím víc se svět štěpí a rozpadá, tím hůř se v něm
žije. Jednoduše nechápu, proč si lidé nedokáží uvědomit, že
jsme všichni jeden celek a rozdíly mezi námi jsou tak nepatrné.
Proč je tolik válečných konfliktů? Proč je všude tolik napětí?
Mate mě to, protože já to tak vůbec necítím.
Když
už se o tom bavíme, jaký máte po několikaleté přestávce pocit
z turné po Spojených státech? Po brexitu a po tom, co byl Donald
Trump zvolen prezidentem?
Asi
prostě musíme - přestože je album, jakkoliv to nazveš,
"humanistické", snad trochu politické... Myslím, že až
vyrazíme a začneme koncertovat, budeme to muset upozadit a mít na
vědomí, že jsme baviči. Lidé se chtějí bavit. Je to bezpochyby
depresivní. Každý den se mi od New York Times, Washington Post a
dalších dostává varování a to je tak depresivní. Během těch
dvou hodin, které strávíme na jevišti, budou lidé chtít na
tohle všechno zapomenout. Když budeme hrát písně z nového alba,
nepředpokládám, že se lidé budou v tu chvíli zabývat tím, co
se děje ve světě. Samozřejmě také budeme hrát i spoustu jiných
písní z alb, které s tím nemají nic společného. Připadá mi,
že lidé potřebují trochu útěchy. Na turné se těšíme.
Jinak
je celkem fajn, že pracujeme ve čtyřletém cyklu. Když skončíme
turné a máme přestávku, těšíme se, až zase začneme skládat
a vrátíme se do studia. Když doděláme album, uběhnou mezitím
čtyři roky od turné a my se nemůžeme dočkat, až zase vyrazíme
na cesty.
3.3.2017
Autor:
Jessie Peterson
