Povídání
s Martinem Gorem o revivalech, obdivu ke skupině The Killers,
respektu k Davidu Lynchovi a proč upgrade Apple pozdržel vznik
nového materiálu pro Depeche Mode.
Syntezátorový
pionýr vypráví o skupinách a science fiction.
Po
třech desetiletích a 100 miliónů prodaných desek by nikdo nemohl
mít hlavnímu tvůrci Depeche Mode, Martinu Goreovi, za zlé, kdyby
se mu zachtělo pověsit syntezátory na hřebík.
Avšak
Gore, který už dávno vyměnil Basildon za život v Santa Barbaře,
si kreativního oddechu nedopřává. Jeho výjimečné sólové
album MG, vydané Mute Records, ukazuje, že autor "Enjoy The
Silence" neztratil nic ze své schopnosti ohromit.
"Nechtěl
jsem se ocitnout v pasti, kde všechno zní až moc stejně,"
vysvětluje Gore po telefonu z Kalifornie.
"Podle mě tkví risk
spojený s nahráním instrumentální desky v tom, že jako celek
může působit ploše. Takže jsem se vědomě snažil každou
skladbu pojmout tak, aby měla něco svého a trochu se lišila od
všeho ostatního na albu. To byl můj cíl: aby každá stopa byla
ovlivněná něčím jiným a měla jinou náladu." Určitě se mu
to zdařilo, album skáče z křupavého elektra v "Crowly" k
ambientnímu zvuku "Featherlight". U příležitosti jeho vydání
se Gigwise s Gorem bavil o revivalech, jeho obdivu ke skupině The
Killers a proč upgrade Apple pozdržel vznik nového materiálu pro
Depeche Mode.
Vaše
práce v práci druhých?
Existuje
spousta kapel, které nás označují za svůj vzor, a spousta kapel,
o kterých novináři tvrdí, že jsou námi zjevně ovlivněny.
Snažím se tam hledat tu podobu. Ale pak tu jsou další skupiny,
které asi nebudou tak známé, ale kdybych je slyšel, tak si
pomyslím "To je úplná vykrádačka!" Během 90. let byla v
Rusku skupina - nevím, jestli pořád ještě existují - ti nám
byli tak podobní až do nejmenšího detailu. I zpěv toho chlapa -
zpíval rusky, ale měl ten Daveův baryton.
Dalším
součansým fenoménem jsou revivaly. Nevím, jestli víš, kolik
máme revivalů. Mají to tak vyladěné, až z toho jde děs. To se
pak začneš ptát: "Je to pro nás dobré nebo špatné?"
Máme
tu jednu skupinu, dokonce z ní znám pár kluků, protože vždycky
přijdou, když dělám DJ-e. Jsou to bezesporu velcí fanoušci a v
LA mají kapelu. Nikdy jsem je neviděl naživo, ale shlédl jsem
docela dost videí online. Můžete si na ně koupit vstupenky na
Ticketmasteru a hrávají před dost velkým publikem. Jmenují se
"The Depeche Mode Experience". Mají vlastnoručně vyrobené
projekce, za sebou velké obrazovky, je to vlastně plnohodnotná
produkce. A nejsou jediní - nedávno jsem viděl jedny ve Francii,
kteří dělají to samé. Nevím, jak to zvládají - musí hrát
pro poměrně dost lidí, aby získali peníze na výrobu klipů a na
obrazovky. Musí mít také podpůrný tým!
Když
to vidíte, tak si musíte říkat "Tohle je důkaz, že když
budeme chtít vyrazit na turné, bude o nás obrovský zájem"
To
je ošemetné. Myslím si, že uspokojují potřeby fanouška, když
zrovna nejsme na turné. Nasytí fanoušky, když si dáváme
přestávku. Je to prostě divné. Říkám si: Vědí, kým jsou,
když si jdou v noci lehnout do postele?
Jak
vnímáš skupiny jako The Killers, kteří mluvili o tom, jak jste
ovlivnili jejich práci?
The
Killers se mi líbí. Brandon taky [Brandon Flowers, frontman The
Killers]. Před několika dny jsem byl požádán, abych zahrál se
synem na benefici tady v Santa Barbaře. Jednou z písní, kterou
budeme hrát je "On The Floor" od Brandona Flowerse. Takže kruh
se uzavírá!
Už
jsi někdy viděl The Killers živě?
Šel
jsem se na Killers podívat před pěti lety, když hráli v
Hollywood Bowl. Nemohl jsem uvěřit, jak nadupané představení to
bylo. Nebylo tam jediné hluché místo. Vypadalo to, jako by každá
skladba byla úplná klasika. A publikum - máme fantastické
publikum a nevídám moc často skupiny, které by měli tak akční
diváky, jaké máme my. Díky energii, kterou vložili do
představení bylo publikum taky takové. Z jejich koncertu jsem byl
unesený.
Jaký
nejpodivnější dárek jsi kdy dostal od fanouška?
Jedna
věc, na kterou jsi vždycky vzpomenu - a to už bylo hodně dávno,
protože ve skupině byl ještě Alan - jedni kanadští fanoušci
nám dali Bibli Depeche Mode. Měla Evangelium podle Davea,
Evangelium podle Andyho, Evangelium podle Martina a Evangelium podle
Alana. Strávili nad tím spoustu času a ta kniha je stála hromadu
práce. Měla kovovou vazbu a já si přemýšlel, kolik jim to
muselo dát práce. Možná bych to neměl říkat, nebo jich dostanu
tisíce, ale dostal jsem pár panenek členů skupiny. Vystavil jsem
si je ve studiu, protože prostě vypadají šíleně, chápeš?
Během
tvého webchatu jsi hovořil o tom, jak jste se svým synem sledovali
staré sci-fi filmy včetně triologie Terminátor. Nebyl pro tebe
Terminátor 3 velké zklamání?
Trochu
ano, ale stejně se mi to líbilo. Jen si říkám, že je to
legrační, když se na to podíváš s odstupem: Žiji v Kalifornii
a Arnold byl náš guvernér. (směje se) Dnes se na něj dívám
trochu jinak. Ale tehdy byl prostě frajer. A ta role mu tak sedla,
že se mi to nemohlo nelíbit. I když vím, co dělal potom...
Byla
mezi těmi filmy nějaká science fiction, která doplatila na dobu
svého vzniku?
Snažil
jsem se syna přesvědčit, aby se podíval na nějaké filmy, které
jsou známé tím, jak jsou špatné. Před lety jsem pořádal noc
špatných sci-fi, kdy se sešlo 20 mých kamarádů a každý si co
týden přinesl jeden film. Byla to legrace. Nedávno jsem se snažil
se synem dívat na Plán 9 z vesmíru [údajně nejhorší film všech
dob, režie Ed Wood], ale vydržel u toho jen 20 minut. Myslím si,
že mladší generace má problém s černobílými filmy. Černobílá
A špatná? Tak to už je příliš!
Také
jsi říkal, že bys uvažoval o komponování hudby k filmu, kdyby
"pravý film přišel v pravý čas". Odmítl jsi jich
hodně?
Nikdy
mi nenabídli nic dobrého. Upřímně, pamatuji si, že mi byl
nabídnut jeden film, bylo to někdy v 90. letech a možná se
jednalo o sci-fi. Byl dost špatný, ani jsem o tom nepřemýšlel.
Je to prostě něco, co mi ještě nikdo nenabídl.
Jako
své hlavní vlivy uvádíš Morriconeho, Vangelise a Davida Lynche.
Jsi velký fanoušek Lynche?
Líbí
se mi skoro všechno, co David Lynch dělá. Připadá mi jako
zajímavá osobnost. Velmi se mi líbila jeho poslední dvě alba,
hlavně to poslední [The Big Dream]. Líbí se mi text, líbí se mi
jeho hlas: ve všem, co dělá, je extrémně kreativní. Všechno co
dělá, dělá dobře. U kohokoliv jiného, kdo by se rozhodl
restartovat dvacet let starý projekt, by sis řekl "Aha, očividně
potřebuje prachy". Ale v případě Davida Lynche víš, že to
bude udělané velmi dobře a poctivě.
Také
jsi chválil projekt Geoffa Barrowa Dokk. Co se ti na jeho práci
líbí?
To
album mám moc rád. Podle mě zní velmi modulárně. Má to nádech
Joha Carpentera: je to jako pocta tomuto žánru sedmdesátých let.
Místo Euroracku si představuji velké moduly, jaké používal Moog
nebo moduly dotcom. S Geoffem [anglický hudební producent;
Portishead] jsem se zřejmě ještě nesetkal, ale několikrát jsem
shlédl jeden vtipný rozhovor, který dělal s Adrianem Utleyem
[Portishead]. Byl ve svém studiu a mluvil o své posedlosti
Eurorackem a o tom, jak někdy v noci nemůže spát, protože
přemýšlí na tím, kam by přemístil ten který modul, jak je tam
málo místa a co by se tam vešlo.
Máš
to stejně?
Úplně.
Už je z toho klišé a všichni to pořád používají, ale lidi
tomu říkají "Eurocrack". Skutečně to tak je, ani nevím,
kolikrát denně jsem schopný kontrolovat, jestli nevyšlo něco
nového. Existuje stránka, která se jmenuje Modular Grid. tam se
můžeš registrovat a oni ti dají vědět, jestli ten den nevychází
nový modul (člověk se na tom stane rychle závislým), protože
výrobci modulů jsou většinou malé společnosti. A řady vychází
ve velmi omezeném množství. Jestli si včas neobjednáš, nemusíš
to dostat. Musíš doufat, že vyrobí ještě jednu várku. A to
vede k závislosti. Myslím, že bych nevydržel ani pár dnů, abych
se tam nepodíval.
V
rozhovoru pro Vice ses zmínil o tom, že jsi zrovna začal psát pro
Depeche Mode. Můžeš se s námi podělit o novinky?
Začal
jsem psát před pár týdny. Teď si dávám krátkou přestávku,
protože jsem se rozhodl, že něž začnu opět psát pro skupinu -
do studia nevyrazíme dřív než za rok nebo i později - mohl by si
možná upgradeovat svůj počítačový systém. Poslední jsem si
kupoval asi v roce 2009 - tak je na čase! Kdykoliv se do toho
pustíš, je to úplná noční můra, než míš všechno
autorizované. Samozřejmě tam byl nahraný Yosemite, každý přitom
ví, že s Yosemitem nic nefunguje! Takže jsme tam museli vrátit
Maverick, což způsobilo ještě víc problémů. Většina věcí
už začíná fungovat. Takže tento týden jsem si dal pauzu,
nicméně jsem už začal.
3.6.2015
Autor:
Andy Morris