Martin Gore o revivalech a science fiction

04.06.2015

Povídání s Martinem Gorem o revivalech, obdivu ke skupině The Killers, respektu k Davidu Lynchovi a proč upgrade Apple pozdržel vznik nového materiálu pro Depeche Mode.

Syntezátorový pionýr vypráví o skupinách a science fiction.

Po třech desetiletích a 100 miliónů prodaných desek by nikdo nemohl mít hlavnímu tvůrci Depeche Mode, Martinu Goreovi, za zlé, kdyby se mu zachtělo pověsit syntezátory na hřebík.

Avšak Gore, který už dávno vyměnil Basildon za život v Santa Barbaře, si kreativního oddechu nedopřává. Jeho výjimečné sólové album MG, vydané Mute Records, ukazuje, že autor "Enjoy The Silence" neztratil nic ze své schopnosti ohromit.

"Nechtěl jsem se ocitnout v pasti, kde všechno zní až moc stejně," vysvětluje Gore po telefonu z Kalifornie.
"Podle mě tkví risk spojený s nahráním instrumentální desky v tom, že jako celek může působit ploše. Takže jsem se vědomě snažil každou skladbu pojmout tak, aby měla něco svého a trochu se lišila od všeho ostatního na albu. To byl můj cíl: aby každá stopa byla ovlivněná něčím jiným a měla jinou náladu." Určitě se mu to zdařilo, album skáče z křupavého elektra v "Crowly" k ambientnímu zvuku "Featherlight". U příležitosti jeho vydání se Gigwise s Gorem bavil o revivalech, jeho obdivu ke skupině The Killers a proč upgrade Apple pozdržel vznik nového materiálu pro Depeche Mode.

Vaše práce v práci druhých?
Existuje spousta kapel, které nás označují za svůj vzor, a spousta kapel, o kterých novináři tvrdí, že jsou námi zjevně ovlivněny. Snažím se tam hledat tu podobu. Ale pak tu jsou další skupiny, které asi nebudou tak známé, ale kdybych je slyšel, tak si pomyslím "To je úplná vykrádačka!" Během 90. let byla v Rusku skupina - nevím, jestli pořád ještě existují - ti nám byli tak podobní až do nejmenšího detailu. I zpěv toho chlapa - zpíval rusky, ale měl ten Daveův baryton.

Dalším součansým fenoménem jsou revivaly. Nevím, jestli víš, kolik máme revivalů. Mají to tak vyladěné, až z toho jde děs. To se pak začneš ptát: "Je to pro nás dobré nebo špatné?"
Máme tu jednu skupinu, dokonce z ní znám pár kluků, protože vždycky přijdou, když dělám DJ-e. Jsou to bezesporu velcí fanoušci a v LA mají kapelu. Nikdy jsem je neviděl naživo, ale shlédl jsem docela dost videí online. Můžete si na ně koupit vstupenky na Ticketmasteru a hrávají před dost velkým publikem. Jmenují se "The Depeche Mode Experience". Mají vlastnoručně vyrobené projekce, za sebou velké obrazovky, je to vlastně plnohodnotná produkce. A nejsou jediní - nedávno jsem viděl jedny ve Francii, kteří dělají to samé. Nevím, jak to zvládají - musí hrát pro poměrně dost lidí, aby získali peníze na výrobu klipů a na obrazovky. Musí mít také podpůrný tým!

Když to vidíte, tak si musíte říkat "Tohle je důkaz, že když budeme chtít vyrazit na turné, bude o nás obrovský zájem"
To je ošemetné. Myslím si, že uspokojují potřeby fanouška, když zrovna nejsme na turné. Nasytí fanoušky, když si dáváme přestávku. Je to prostě divné. Říkám si: Vědí, kým jsou, když si jdou v noci lehnout do postele?

Jak vnímáš skupiny jako The Killers, kteří mluvili o tom, jak jste ovlivnili jejich práci?
The Killers se mi líbí. Brandon taky [Brandon Flowers, frontman The Killers]. Před několika dny jsem byl požádán, abych zahrál se synem na benefici tady v Santa Barbaře. Jednou z písní, kterou budeme hrát je "On The Floor" od Brandona Flowerse. Takže kruh se uzavírá!

Už jsi někdy viděl The Killers živě?
Šel jsem se na Killers podívat před pěti lety, když hráli v Hollywood Bowl. Nemohl jsem uvěřit, jak nadupané představení to bylo. Nebylo tam jediné hluché místo. Vypadalo to, jako by každá skladba byla úplná klasika. A publikum - máme fantastické publikum a nevídám moc často skupiny, které by měli tak akční diváky, jaké máme my. Díky energii, kterou vložili do představení bylo publikum taky takové. Z jejich koncertu jsem byl unesený.

Jaký nejpodivnější dárek jsi kdy dostal od fanouška?
Jedna věc, na kterou jsi vždycky vzpomenu - a to už bylo hodně dávno, protože ve skupině byl ještě Alan - jedni kanadští fanoušci nám dali Bibli Depeche Mode. Měla Evangelium podle Davea, Evangelium podle Andyho, Evangelium podle Martina a Evangelium podle Alana. Strávili nad tím spoustu času a ta kniha je stála hromadu práce. Měla kovovou vazbu a já si přemýšlel, kolik jim to muselo dát práce. Možná bych to neměl říkat, nebo jich dostanu tisíce, ale dostal jsem pár panenek členů skupiny. Vystavil jsem si je ve studiu, protože prostě vypadají šíleně, chápeš?

Během tvého webchatu jsi hovořil o tom, jak jste se svým synem sledovali staré sci-fi filmy včetně triologie Terminátor. Nebyl pro tebe Terminátor 3 velké zklamání?
Trochu ano, ale stejně se mi to líbilo. Jen si říkám, že je to legrační, když se na to podíváš s odstupem: Žiji v Kalifornii a Arnold byl náš guvernér. (směje se) Dnes se na něj dívám trochu jinak. Ale tehdy byl prostě frajer. A ta role mu tak sedla, že se mi to nemohlo nelíbit. I když vím, co dělal potom...

Byla mezi těmi filmy nějaká science fiction, která doplatila na dobu svého vzniku?
Snažil jsem se syna přesvědčit, aby se podíval na nějaké filmy, které jsou známé tím, jak jsou špatné. Před lety jsem pořádal noc špatných sci-fi, kdy se sešlo 20 mých kamarádů a každý si co týden přinesl jeden film. Byla to legrace. Nedávno jsem se snažil se synem dívat na Plán 9 z vesmíru [údajně nejhorší film všech dob, režie Ed Wood], ale vydržel u toho jen 20 minut. Myslím si, že mladší generace má problém s černobílými filmy. Černobílá A špatná? Tak to už je příliš!

Také jsi říkal, že bys uvažoval o komponování hudby k filmu, kdyby "pravý film přišel v pravý čas". Odmítl jsi jich hodně?
Nikdy mi nenabídli nic dobrého. Upřímně, pamatuji si, že mi byl nabídnut jeden film, bylo to někdy v 90. letech a možná se jednalo o sci-fi. Byl dost špatný, ani jsem o tom nepřemýšlel. Je to prostě něco, co mi ještě nikdo nenabídl.

Jako své hlavní vlivy uvádíš Morriconeho, Vangelise a Davida Lynche. Jsi velký fanoušek Lynche?
Líbí se mi skoro všechno, co David Lynch dělá. Připadá mi jako zajímavá osobnost. Velmi se mi líbila jeho poslední dvě alba, hlavně to poslední [The Big Dream]. Líbí se mi text, líbí se mi jeho hlas: ve všem, co dělá, je extrémně kreativní. Všechno co dělá, dělá dobře. U kohokoliv jiného, kdo by se rozhodl restartovat dvacet let starý projekt, by sis řekl "Aha, očividně potřebuje prachy". Ale v případě Davida Lynche víš, že to bude udělané velmi dobře a poctivě.

Také jsi chválil projekt Geoffa Barrowa Dokk. Co se ti na jeho práci líbí?
To album mám moc rád. Podle mě zní velmi modulárně. Má to nádech Joha Carpentera: je to jako pocta tomuto žánru sedmdesátých let. Místo Euroracku si představuji velké moduly, jaké používal Moog nebo moduly dotcom. S Geoffem [anglický hudební producent; Portishead] jsem se zřejmě ještě nesetkal, ale několikrát jsem shlédl jeden vtipný rozhovor, který dělal s Adrianem Utleyem [Portishead]. Byl ve svém studiu a mluvil o své posedlosti Eurorackem a o tom, jak někdy v noci nemůže spát, protože přemýšlí na tím, kam by přemístil ten který modul, jak je tam málo místa a co by se tam vešlo.

Máš to stejně?
Úplně. Už je z toho klišé a všichni to pořád používají, ale lidi tomu říkají "Eurocrack". Skutečně to tak je, ani nevím, kolikrát denně jsem schopný kontrolovat, jestli nevyšlo něco nového. Existuje stránka, která se jmenuje Modular Grid. tam se můžeš registrovat a oni ti dají vědět, jestli ten den nevychází nový modul (člověk se na tom stane rychle závislým), protože výrobci modulů jsou většinou malé společnosti. A řady vychází ve velmi omezeném množství. Jestli si včas neobjednáš, nemusíš to dostat. Musíš doufat, že vyrobí ještě jednu várku. A to vede k závislosti. Myslím, že bych nevydržel ani pár dnů, abych se tam nepodíval.

V rozhovoru pro Vice ses zmínil o tom, že jsi zrovna začal psát pro Depeche Mode. Můžeš se s námi podělit o novinky?
Začal jsem psát před pár týdny. Teď si dávám krátkou přestávku, protože jsem se rozhodl, že něž začnu opět psát pro skupinu - do studia nevyrazíme dřív než za rok nebo i později - mohl by si možná upgradeovat svůj počítačový systém. Poslední jsem si kupoval asi v roce 2009 - tak je na čase! Kdykoliv se do toho pustíš, je to úplná noční můra, než míš všechno autorizované. Samozřejmě tam byl nahraný Yosemite, každý přitom ví, že s Yosemitem nic nefunguje! Takže jsme tam museli vrátit Maverick, což způsobilo ještě víc problémů. Většina věcí už začíná fungovat. Takže tento týden jsem si dal pauzu, nicméně jsem už začal.

3.6.2015
Autor: Andy Morris

© 2017 DMStrangers
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky