LIVE: Depeche Mode v Praze - Černá revoluce v Edenu

Vydání desky Spirit a následné turné je pro Depeche Mode více než dobrým důvodem pro již desátou návštěvu České republiky. Úkol? Vyprodat stadion, představit nové písně a zároveň zahrát největší hity, které jsou i u nás kultovní již od osmdesátých let minulého století. A tak se i stalo. Mise splněna.

DEPECHE MODE
EDEN ARÉNA, PRAHA
24. 5. 2017

Kdo se v odpoledních a podvečerních hodinách pohyboval pražskými Vršovicemi, nemohl přehlédnout masy černě oděných lidí směřujících ke stadionu fotbalové Slavie. Tam se schylovalo k temné revoluci vedené Davem Gahanem, Martinem Gorem, Andym Fletcherem a jejich dvěma doprovodnými muzikanty. Než se dostavili na pódium, z reproduktorů se rozezněl hlas Johna Lennona v písní Revolution. Pak už přišlo na řadu živé hraní.

Klasicky koncert zahájil otvírák z aktuální desky - v tomto případě Going Backwards, který následoval nejnovější singl So Much Love. V těchto chvílích se zdálo, že mistři zvukaři ještě nevyladili dokonale zvukové hladiny a Gahan přes hlasitý hudební doprovod nebyl dobře slyšet. Víc ale rušilo pro koncert nevhodné denní světlo, jak tomu bývá u open air akcí, které musí končit striktně nejpozději v deset večer. Modrá obloha výrazně ubírala z temné atmosféry písně Barrel of a Gun, která vychází z heroinové minulosti lídra kapely z anglického Essexu.

DĚKOVAČKA PRO BOWIEHO

Depeche Mode sestavili výborný setlist, který zahrnoval pět ochutnávek z letošní desky Spirit, samozřejmě největší hity a také coververzi Heroes, původně od Davida Bowieho. Po jejím přehrání Gahan zvedl ruku k nebi a řekl: "Thank You." Šlo o opravdu uctivou poctu bez zbytečného patosu. Během večera zaznělo hned šest písniček (Going Backwards, Barrel of a Gun, A Pain That I'm Used To, World in My Eyes, Never Let Me Down Again a I Feel You), které jsou stopou číslo jedna na některém z řadových depešáckých alb, a ty většinou bývají velmi výrazné.

Tři z dvaadvaceti písní opanoval téměř výhradní skladatel Depeche Mode Martin L. Gore. A Question of Lust zazpíval v půli koncertu pouze za doprovodu klavíru. Pak se k němu přidaly i další nástroje, ale to už byla na programu další pomalejší píseň Home z alba Ultra. Jeho výkon již tradičně ocenili posluchači chorálem - naoplátku mu ho zazpívali depešáčtí ultras v hledišti. Gore otevřel i sérii čtyř přídavků, a to výtečně zazpívanou baladou Somebody, jejíž vznik se datuje už do roku1984.

Po dobu těchto tří skladeb měl pětapadesátiletý David Gahan volno, jinak po pódiu pobíhal a tančil, jak je pro něj příznačné. První dvě písničky měl na sobě ještě sako, když ho sundal, odkryl svou typickou vestu - zepředu černou, zezadu stříbrnou. Brzy ho napodobil a do černé vesty se svlékl i Martin. Andy zůstal po celou dobu v černé košili. Černá tedy vládla jak na jevišti, tak v hledišti.

NĚKTERÉ VĚCI SE NEMĚNÍ

Návštěvníci koncertu byli opět skvělí. Nejenže ocenili Martinův výkon chorálem, ale sborově odzpívali i pasáže ve většině písní a tleskali rukama a mávali přesně tak, jak Dave naznačil. Vůbec nezáleželo na tom, zda byli na ploše vepředu, vzadu nebo na místě na sezení. Na koncertě Depeche Mode se ani tentokrát nesedělo.

Desátá zastávka Depeche Mode v České republice se opět vydařila. Mnoho věcí zůstává stejných: koncert získá přídomek "sold out", skladby Personal Jesus a Enjoy The Silence musejí zaznít. Gahan mezi písněmi téměř nemluví, maximálně poděkuje a všichni mu zobou z ruky, jeho charisma je obří, hudba je doprovázena vkusnými a umělecky hodnotnými videi a vizualizacemi. Černá vládne v šatníku fanoušků, kteří rozhodně nejsou jen ve věku kolem čtyřiceti let. Eden opanoval mix posluchačů od náctiletých po lidi ve věku, kteří by snad mohli být rodiče typických fanoušků, tedy těch čtyřicátníků.

Je tedy jasné, že koncert navštívilo i několik pamětníků vůbec prvního vystoupení Depeche Mode v Praze, které se odehrálo v tehdy socialistickém Československu v roce 1988. Bylo by hezké, kdyby Depešáci i tentokrát kvůli velkému zájmu turné rozšiřovali a s Global Spirit Tour se k nám podívali podruhé a třeba příští rok - 30 let od jejich prvního koncertu v Praze.

Setlist: Going Backwards, So Much Love, Barrel Of a Gun, A Pain That I'm Used To, Corrupt, In Your Room, World in My Eyes, Cover Me, A Question of Lust, Home, Poison Heart,Where's the Revolution, Wrong, Everything Counts, Stripped, Enjoy the Silence, Never Let Me Down Again, Somebody, Walking in My Shoes, Heroes, I Feel You, Personal Jesus

25.05.2017
Autor: Daniel Maršalík
Zdroj: iReport.cz