Depeche Mode

17.03.1988

Pro patnáct tisíc většinou adolescentů byl pátek 11. března 1988 v pražské Sportovní hale svátek. Čtveřice britských muzikantů, kapela Depeche Mode, se předvedla v celé své elektronické kráse. Publiku nabídla ukázku špičkové podoby jedné z odnoží rockové hudby, tzv. elektro-pop. Nic nového pod sluncem, v 70. letech se touto směsí disco a rocku proslavila skupina Kraftwerk z NSR. V pravém slova smyslu tedy Depeche Mode nepatří k průkopníkům současné populární hudby, ale na pozoruhodné úrovni provozují jeden z jejích směrů - na rozdíl například od bohapusté komerční kýčovité spekulace, kterou jsme mohli zažít v Praze a pak v Bratislavě už loni na vystoupeních Modern Talking.

Vzhledem k černé módě, kterou příznivci Depeche Mode manifestují svoji "klubovou příslušnost", mne, přiznám se, překvapil koncert hned dvakrát. Čistý a téměř dokonalý zvuk v prostoru haly povyšovala světelná hra na zážitek nikoli bez nádechu patetické něžnosti. Za druhé publikum během koncertu a po něm: do tváří kluků a dívek v černých baretech vepsala právě skončená podívaná a "poslyšená" něco zcela opačného, než co jsme s rockovou hudbou obyčejně zvyklí spojovat - jakousi přístupnost, toleranci, směsici nadšení a smírného klidu. Koneckonců stojí za zaznamenání i zpráva z pondělního vydání Večerní Prahy - problémy s agresivnějšími fanoušky se týkaly doby před vystoupením, nikoliv v závěru.

Všichni ti -náctiletí z pátečního večera si nejspíš budou koncert pamatovat ještě dlouho potom, co se o Depeche Mode a vůbec o populární hudbu přestanou zajímat tak ukrutně nadšeně.

Zdenko Pavelka

Ve čtvrtek 17. března 1988
Rudé Právo, str. 5