1984 deník tour :: Dmstrangers

Velká Británie

27.9.1984, St. Austell

Turné začínalo na jihozápadě Velké Británie. Depeche Mode ten den hráli v přístavním městečku St. Austell., v hale Cornwall Coliseum s kapacitou 6.000 diváků. Náladu úvodního koncertu Some Great Reward Tour zachytil pro magazín Musikexpress reportér Ulf-Gunnar Switalski:

"Venku v dešti stojí hrstka fanoušků, kteří čekají už od 10 hodin od rána - v naději, že zahlédnou nebo dokonce získají autogram od svých hvězd. Někteří z nich se zachumlali do spacáků, které si přinesli s sebou. Na otázku, co je vede k tomu tady čekat v ukrutné zimě, jen pokrčí rameny. "Depeche Mode je nejlepší skupina na světě a já jsem pyšná, když od nich mám autogram", vysvětluje 17ti letá dívka, která mne prosí o vstupenku, protože "Nemá žádnou práci, ani žádné peníze".

Když zhasne světlo a bicí automat tvrdým rytmem ohlásí začátek koncertu, vypukne v hale vřava. Opona se zvedá - a dav šílí, jakmile zaznějí první tóny "Something To Do", jedné z písní z nového alba "Some Great Reward". (Musikexpress, 1984, DMTVA)

Pódium se podobá průmyslové krajině s kupou syntezátorů, velké kovové konstrukci, která Daveovi slouží jako můstek do další úrovně, v chladných modrých barvách, kterými se skupina prezentuje. Už jen z optického hlediska pódium vypadá jako kulisy k industriálnímu muzikálu, ve kterém Depeche Mode hrají hlavní roli a sdělují teze o lásce, společném životu a útlaku. "About the world we live in and life in general", stojí na obálce "Some Great Reward" a dostatečně vystihuje hlavní myšlenku nových skladeb."

Vzhled pódia vycházel z industriálního vizuálu alba: pohyblivá scéna obsahovala spoustu konstrukcí, k syntezátorům přibyli perkuse v podobě vlnitého plechu a paprsků z kol bicyklu. Vzadu byla plátna pro promítání diapozitivů. Světelnou show byla opět skvělé odvedená práce Jane Spiersové. Například během skladby Blasphemou Rumours kolem klávesistů vystoupily velké triangly z jasně svítících neónových trubek, efektní kontrast s karikaturou oken z chrámového skla promítané na plátna.

4.-5.10.1984, Dublin

Během britské části turné odehráli Depeche Mode také dva koncerty v SFX Hall v hlavním městě Irska. Mezi návštěvníky koncertu byl I herec Ciaran Bermingham, který si v roce 2011 střihl epizodní roli Morda v seriálu Hra o trůny:

"Když mi bylo 18, byl jsem v Dublinu ve SFX na Depeche Mode. Osm nebo devět nás do Dublinu jelo z Corku v přestavěné dodávce. Koncert byl prvotřídní, jenže jsme všichni tu noc museli přespat v té dodávce. Parkovali jsme naproti hotelu Gersham a následující ráno jsme se tam šli umýt a převléct na záchod." (Independent, 7.12.2014)

16.10.1984, Glasgow

Depeche Mode hráli v taneční hale Barrowland Ballroom. V červnu 2014 se nedaleko otevřel městský park, protnutý cestou se seznamem všech umělců, kteří v Barrowland vystupovali. Autorem cesty je Jim Lambie. Depeche Mode jsou uvedení mezi hudebníkem Johnem Squirem (The Stone Roses) a producentem taneční hudby Adamskim.

1.-4.11.1984, Londýn

Britskou část turné uzavírala série čtyř koncertů v Hammersmith Odeon. Během putování po své vlasti Depeche Mode odehráli celkem 27 koncertů. Výkon hudebníků pochválila reportérka Eleanor Levy z týdeníku Record Mirror:

"Malý vrabčák Gahan je divný ptáček. Jeho namlouvací pokřik "voááá" a podivné rituální tanečky a otočky jsou předváděny se vší odborností, zatímco Depeche Mode přináší čerstvý vítr do mauzolea známého jako Hammersmith Odeon. Gahan mlátí hlavou, skrápí prvních pět řad kapkami potu a publikum odpovídá ochraptělým křikem. Boky, určitě je to těmi boky.

Ještě nikdy jsem neviděla Depeche Mode naživo a uvědomuji si, že jsem tak nepoznala jejich zcela odlišnou tvář. Ze záznamu mají nádech hudební zralosti a lyrické nevinnosti. Technicky dokonalí, zanechávají pocit zranitelnosti, který tvoří velkou část jejich velkého půvabu. Živě Depeche Mode obsahují vše výše jmenované, s přidanou složkou zábavy.
Dave Gahan je tahounem představení - jen jednou ustupuje ze středu jeviště a to když se objeví Martin Gore, aby zazpíval "Somebody", ruce sepjaté před sebou jako chlapec ze sboru potažený gumou. Populární kluk to je, ten Martin. Odezva na něj se dá srovnat pouze se zběsilými výkřiky, které doprovázejí Daveovy vlnící se ramenní svaly během druhého přídavku. Alan Wilder a Andrew Fletcher mezitím zůstávají rezolutně za svými stohy krabic a objevují se až na závěr, aby těžili z potlesku.
Byla to noc největších hitů a zářezů z alba, s "Blasphemous Rumours", mimořádné díky využití světel a projekce, "Shout" a "Master and Servant", při kterých pot tekl proudem.
Depeche Mode dnes dokázali, že mají více energie než celý zástup nových popových hvězdiček s bezchybnými úsměvy. Víte chlapci, měli byste si vážně začít nacvičovat třetí přídavek." (Record Mirror, 24.11.1984, DMTVA)

Listopadový koncert v Hammersmith Odeon v Londýně zaznamenala britská BBC.

Evropa I

15.11.1984, Kodaň

Po jedenácti dnech odpočinku se Depeche Mode přesunují na kontinentální Evropu. První koncert z druhé části turné se konal v Falkoner Center, moderní budovy z konce 50. let. Koncertní prostory měli skromnou kapacitu 2.000 míst. Během vystoupení v Kodani pozměnil Martin Gore text Somebody na "I want somebody, who will throw sparkers at me."

Depeche Mode cestovali moderním autobusem se spacími kójemi, kompletně zařízenou kuchyní a televizí s videem. Doprovod jim dělal třicetičlenný štáb, včetně kuchaře, který jim byl kdykoliv k dispozici. Celkem silnice brázdili dva autobusy a tři nákladní vozy s vybavením.

20.11.1984, Essen

Na konci listopadu Depeche Mode rozjeli sérii 15ti koncertů po německých městech.

"Těšíme se zvlášť na Německo, protože tam přece máme náš druhý domov. V Berlíně nahráváme skoro všechny naše desky a vždy jsme tam měli dobrá umístění v hitparádách. To, že jsme dnes tak daleko, vděčíme v první řadě německým fanouškům. Na to nikdy nezapomeneme," dušuje se Dave Gahan ve článku časopisu Popcorn. (Popcorn, 1984, DMTVA)

Popularita skupiny ukázala ovšem I svou odvrácenou tvář - koncerty doprovázely nepokoje mezi fanoušky. Docházelo mezi nimi k bitkám o místa pod pódiem a k potyčkám s nefanoušky. Při návratu Depeche Mode do Německa následující turné v roce 1986 odmítal místní Červený kříž na koncertech zajišťovat lékařskou pomoc. Koncerty skupiny pro ně byli moc rizikové. (SomeGreat Reward Tour, MODEontheROAD)

30.11.1984, Basilej

Depeche Mode poprvé v rámci turné navštěvují zemi hodinek a čokolády, Švýcarsko. O svém koncertním zážitku se podělil fanoušek Daniel Stucki:

"Stál jsem plný radostného očekávání před halou a rozhlížel se. Bylo znát, že se jedná o výjimečnou událost, publikum bylo neobyčejně dobře ustrojeno. Zelené, růžové, fialové a jinak barevné vlasy nebyly výjimkou, nýbrž pravidlem a kdo neměl alespoň jeden obarvený pramínek nebo s sebou netahal nějaký ten new wave doplněk, ten si musel připadat velmi staře.

Okamžik, kterého se všech 6.500 diváků nemohlo dočkat, konečně nadešel. Geniální Intro (rytmus Master and Servant) se dral z reproduktorů, opona se otevřela a konečně tam stáli, čtveřice mladých lidí, kteří budou psát dějiny hudby a po léta inspirovat mnoho skupin. Rozehrál se geniální koncert. První čtyři písně byly převážně z aktuálního alba (Something To Do, Two Minute Warning, Puppets, If You Want To), ale pak zazněly první tóny People Are People" a davu propuklo opravdové nadšení, Dave ze sebe dával vše. Následovaly Leave In Silence, New Life, Shame.
Najednou Dave z pódia zmizel, sál se ponořil do tmy a nikdo netušil, co se bude dít. Nadešel čas vytáhnout zapalovače. Martin ostýchavě vstoupil na jeviště. Na některá děvčata toho bylo moc, dvanáct jich omdlelo a museli se o ně postarat záchranáři. Somebody nepochybně patřilo k nejhezčím okamžikům koncertu.
Živé verzi Ice Machine se ta studiová nikdy nevyrovná. Následovaly Lie To Me, geniální Blasphemous Rumours a Told You So, Master and Servant a taneční Photographic. Během Everything Counts zpívalo celé publikum. A tím to haslo. Depeche Mode opustili pódium, dav v hale si však vytrvale žádal víc. Po nekonečných voláních po přídavku se skupina vrátila. V přídavku zazněly See You, Shout a na konec Just Can't Get Enough. Pak se čtveřice konečně rozloučila." (depechemode.ch)

11.12.1984, Böblingen

Koncert ve vyprodané sportovní hale byl ukončen předčasně. Těsně před koncem vystoupení, během přídavku See You, někdo v davu odpálil plechovku se slzným plynem. V hale vypukla panika, diváci se snažili dostat se co nejrychleji ven. Na záznamu koncertu je slyšet, jak Dave Gahan vykřikl "There is a bomb in this place, so you'd better get out!"

Pachatelem byli tři mladiství delikventi ze Stuttgartu. Policie je dopadla na konci února následujícího roku. Za svou trestnou činnost byli odsouzeni k 16ti až 30ti měsícům odnětí svobody. Jedna z návštěvnic koncertu vzpomíná:

"Svůj první koncert jsem zažila v roce 1984 v Böblingenu ve sportovní hale, bohužel na závěr koncertu došlo k nepříjemné události. Někdo během přídavku See You zapálil CS patronu. Z tribuny jsem viděla jak z pravé strany uprostřed sálu najedou stoupá dým. Nejdřív jsem si myslela, že to patří k představení, protože i na jevišti se používalo mnoho kouřových efektů.

Jenže když začali první lidé s křikem utíkat směrem k východu, ucítila jsem také štiplavé pálení na nezakrytých částech těla, na obličeji a předloktí, štípaly mě oči. Všichni jsme už byli propocení, o to to bylo horší. Člověk skoro nemohl dýchat, jak mu plyn stahoval hrdlo. Přitiskla jsem si svou bundu na pusu a s ostatními utíkala k východu, skupina v tu chvíli přestala hrát a v sále se rozsvítilo.
Venku v předsálí to vypadalo špatně, někteří leželi na zemi a lapali po dechu, záchranáři z Červeného kříže se starali o bezvědomé, spousta fanoušků plakala a to nejen kvůli slznému plynu. Bohužel tam bylo mnoho zraněných, někteří byli například natlačeni na střepy postupujícím davem, který se v panice snažil uniknout ven z haly. Za dvacet minut byly všude na dohled policejní a záchranářské vozy. Podle zpráv bylo zraněno celkem 56 lidí."

14.12.1984, Hamburg

V Alsterdorfer Sporthalle, strohé budově z konce 60. let 20. století, se sešlo přibližně 7.000 fanoušků. Pod vedením režiséra Clivea Richardsona zde vznikl koncertní videozáznam, vydaný pod názvem "The World We Live In an Live in Hamburg". Žádná z vydaných verzí neobsahuje písně "Puppets" a "Ice Machine", které Depeche Mode ten den v rámci vystoupení odehráli také.

18.12.1984, Deinze

Po Německu pokračovali Depeche Mode v cestě Nizozemím, Francií a evropskou část turné zakončili koncertem v belgickém městě Deinze. Skupinu čekala zasloužená tříměsíční přestávka.

"Pro naše fanoušky hrajeme rádi, ale takové monstrózní turné je zatraceně stresující! Málo spánku, všude cizí lidé, nepravidelné stravování - to všechno musíme brát v potaz," postěžoval si Dave.

Severní Amerika

14.3.1985, Washington D.C.

Americká část turné se rozbíhá ve Warner Theatre, kině z 20. let 20. století, pojmenovaném po spoluzakladatelovi Warner Brothers Harry Warnerovi. Depeche Mode tou dobou podporují alternativní rádia, např. KROQ, skupina tak konečně v USA získala mediální podporu.

30.3.1985, Los Angeles

Koncert v hollywoodském Palladiu byl vyprodaný za 15 minut po uvolnění vstupenek do prodeje. Na Depeche Mode se ten večer přišlo podívat 3.500 diváků.

31.3.1985, Irvine Meadows

Kvůli velkému počtu rezervací muselo být jihokalifornské vystoupení přesunuto na velký venkovní amfiteátr Irvine Meadows. Všech 10.000 míst se podařilo vyprodat, navzdory tomu, že Depeche Mode měli v Americe jediný, rok starý, hit - People Are People.

3.4.1985, San Francisco

Kapela odehrála na cestě od pobřeží k pobřeží celkem 16 představení, poslední zastávka před odletem do Asie proběhla v sanfranciském Kaiser Auditorium.

"Ve Státech netrpíme nedostatkem zájmu. Na každém představení se ukázal úctyhodný počet fanoušků a všechny koncerty, kromě několika vzácných výjimek, byly mimořádně úspěšné. Kontakt, jaký jsme měli s našimi americkými fanoušky, je nejlepším důkazem, že nastal ten pravý čas na invazi Depeche Mode. Jsme ochotni tvrdě bojovat o průlom na druhé straně Atlantiku. Přestože je náš cíl mírové povahy, můžeme hovořit o skutečné bitvě. Jsme však silně přesvědčeni, že v této bitvě budeme vítězi," sršel po tažení Amerikou optimismem Dave Gahan. (Hitrkant, 1985, DMTVA)

Asie

7.4.1985, Tokio
Po úspěšném tažení Amerikou se britští hudebníci přesunuli do Japonska. Během pěti dní se skupina představila posluchačům v Tokiu a Osace. Před druhou evropskou částí turné následovala tříměsíční přestávka.

Nastal někdy okamžik, kdy sis řekl: Už na Depeche Mode nemám náladu. Budu dělat něco jiného?
"Ano. Dobře si to pamatuji. Bylo to koncem roku 1984, po našem dlouhém světovém turné. Byl jsme fyzicky tak vysátý, že jsem prostě nemohl dál. Byl jsem tehdy také velmi depresivní, mé zásoby energie byly očividně zcela vyčerpány. Uvědom si, že je pro mě dvouhodinový koncert přinejmenším stejně vyčerpávající jako běh na třicet kilometrů. Na jevišti ze sebe dávám všechno. Tehdy jsem si musel vzít delší dovolenou, prostě odpočívat, o Depeche Mode jsem nemohl ani slyšet. Ale tak to asi má po dlouhém turné hodně hudebníků. Není to nic výjimečného. I Martin má takové fáze, hlavně když je pod tlakem, aby napsal nové písně," odpověděl Dave Gahan na otázku časopisu Bravo. (Bravo, 1985, DMTVA)

Evropa II

6.7.1985, Torhout

Koncert na festivalu v belgickém Torhoutu odstartoval šňůru pěti koncertů na území Belgie a Francie.

23.7.1985, Budapešť

Na narozeniny Martina Gorea uskutečňují Depeche Mode svůj záměr koncertovat v zemích východního bloku. Jako první se dočkali maďarští fanoušci.

"Další na našem seznamu přání jsou koncerty za želenou oponou," prozradil Dave Gahan. "Ani nevíme, jestli jsme tam vůbec známí a jak na nás budou reagovat fanoušci. Ta nejistota pro mě představuje důvod, proč chceme hrát na místech, kde jsme doteď ještě nikdy nebyli. Chceme sbírat zkušenosti a zkoušet něco nového," doplnil Martin Gore.

26.7.1985, Athény

Kromě Depeche Mode na festivale Rock in Athens vystupovali skupiny Talk Talk, The Cure, U2, The Stranglers, The Clash či Culture Club. Kulturní akci provázeli problémy spojené s výtržnostmi na stadionu a v okolí.

30.7.1985, Varšava

Tečku za Some Great Reward Tour udělal druhý koncert za železnou oponou v sousedním Polsku. Andy Fletcher se v rozhovoru s novináři podělil o své zážitky:

"Právě jsme se vrátili z turné po zemích východního bloku, hráli jsme v Polsku a Maďarsku. Byli jsme kousek od toho uspořádat koncert v Moskvě, ale sovětské úřady nám na poslední chvíli odmítli dát povolení."

"Dostali jsme nějaké suvenýry," například odznak s vyobrazením Lenina, který si Martin připnul na koženou bundu.

"Nebylo by fér soudit země podle toho, co jsme viděli, což byla jen hlavní města. Budapešť byla skoro jako každé jiné hlavní město, se stejným typem lidí, mohlo by být kdekoliv. Ale Polsko bylo něco zcela jiného. Pro mě to byl velký kulturní šok, hlavně, víte... ženy, jak vypadaly a tak. Například nenosily make-up a oblečení, které měly na sobě, bylo velmi zastaralé. Takové věci nosily před dvaceti lety naše matky, všechny ty květované šaty a tak..." (The Hit, 1985 DMTVA)